3. kapitola

27. listopadu 2012 v 23:27 | Catta a Metus |  Lektvary jsou jen začátek
Tak tady je další kapitola. To, že ji dodávám tak pozdě tentokrát není moje chyba. Metus je totiž natolik "roztěkaný člověk", že mi víc jak týden zapomínal přinést papíry s povídkou. Takže tahle kapitola jěště před dvěma dny končila v půlce věty. Také chci poděkavat fialce, že opravuje s takovou rychlostí :). A samozřejmě komentáře potěší :D



Harry se s bušícím srdcem vydal do jedné ze zadních lavic, kde již seděl otráveně se tvářící Malfoy. Harry si nachystal věci a v učebnici nalistoval příslušnou stranu. Dosud s Malfoyem nepromluvil, ale věděl, že pokud ani jeden z nich nechce dostat trolla, budou se muset domluvit. Ticho překvapivě prolomil Malfoy: "Ani se neopovažuj ten lektvar zkazit. Já ho znám. Udělám ho sám, ale nepleť se mi do toho." Harryho ego tímto výrokem utrpělo. Copak je nějaký nemotora? On to zvládne taky!
"Má to být společná práce, Malfoyi. Budeš muset přenýst přes srdce, že já na tom lektvaru budu pracovat taky." Malfoy se na něj jen opovržlivě podíval a odkráčel pro ingredience. Pracovali mlčky. Draco podle paměti, Harry podle učebnice a snažil se mu ukázat, že není takový břídil. Draco na něj stále pohrdavě zahlížel. Hrozně ho to štvalo, a tak se asi v půlce vaření rozhodl naučit se návod zpaměti, aby mohl Dracovi smazat ten úšklebek z tváře. Nechal práce a začal se učit.
"Hej! Už máš nadrcený ten kůrolezčí trus?" ozval se najednou Draco. Harry jen zavrtěl hlavou. Draco pozvedl obočí. "A já myslel, žes na tom chtěl pracovat taky," řekl pohrdavě a začal trus drtit sám. Harryho to naštvalo. Prej spolupráce, tse! Stejně dělám jen věci, které se mu nechtějí dělat, hajzlovi. Harry byl naštvaný, div se mu nekouřilo z uší. Já mu dám. Už to umím. Teď drtí trus, to znamená, že ty listy toho, co si nepamatuju, jak se jmenuje, už tam dal. Takže teď tam přijde pero fénixe. Byly dvě? Ne, jedno, dvě budou ty červený bobulky. Harry se rozhlédl po ingrediencích. Trochu se v nich musel prohrabat, ale našel to. S vítězným úsměvem přešel ke kotlíku a hodil pírko dovnitř. Malfoy, který na druhé straně stolu stále drtil trus, zvedl hlavu, aby ho zkontroloval. Harry očekával, že Malfoy bude naštvaný, že ho předběhl, ale když viděl zděšení v jeho tváři a to, jak se překotně žene ke kotlíku, pomyslel si: A do háje, to bylo asi špatně. Harry jen stál se stále nataženou rukou a sledoval, jak Draco přibíhá ke kotlíku a snaží se pírko zachytit. Vypadalo to, že už ho má, ale pírko najednou změnilo směr a Dracova ruka chytila jen vzduch. V okamžiku, kdy se dotklo hladiny, radioaktivně zelený lektvar zrudnul a začal měnit svůj tvar. To poslední, co Harry viděl, tedy spíš slyšel, byla obrovská rána. Pak už byla jen tma.




Probudil se v bílé, světlem zaplněné místnosti. Zamžoural, ale zaznamenal, že nemá brýle, tudíž nemůže zaostřit. Byl v posteli,takže chtěl automaticky sáhnout na noční stolek, zda tam jeho brýle nebudou. Pokusil se zvednout levou ruku, ale zjistil, že je k čemusi připoután. A to cosi se právě zavrtělo, velice nearistokraticky zamrkalo, zívlo a rozespale se okolo sebe podívalo. Harry si rychle nasadil brýle druhou rukou a podíval se, vedle čeho to leží. Byl to nepříjemně známý blonďák, právě na něj zděšeně zírající. Harry si myslel, že omdlí. Proboha, co se stalo? Proč ležím v posteli s Malfoyem?! Oba kluci na sebe notnou chvíli konsternovaně zírali, neschopni slova. Ticho přerušil Malfoy, který zvedl prst, otevřel pusu a chystal se něco říct. Vyšlo z něj však pouze něco jako: "Abžbž… Aglga-grr." Pak se zničen zadíval před sebe. Z tíživě trapné situace je vytrhla madame Pomfreyová doprovázená profesorkou McGonagalovou. Profesorka došla k jejich! společné! posteli a spustila.
"Jak se cítíte?" Oba ze sebe tak nějak vysoukali, že jim nic není.
"To jsem ráda, že se cítíte v pořádku. Ten výbuch nemusel dopadnout vůbec dobře. Takže jste zdraví, minimálně fyzicky, ale je tu jistá…" profesorka si nervózně odkašlala "komplikace." Malfoy se na ni podíval. Pak na svou pravou a Harryho levou ruku. Pak znova na ni. Harry mohl pozorovat, jak jeho věčně nic neříkající výraz polevuje a střídá ho cosi jako nevěřícné zděšení doprovázené Dracovými: "Ne. Nenenenene!" McGonagalová se na něj soucitně zadívala a poté pokývala hlavou. Harry si připadal jako totální idiot, protože bylo zjevné, že všichni kromě něj očividně ví, co se děje. Zřejmě byl jeho výraz natolik všeříkající, že se profesorka po chvíli pustila do vysvětlování. "Pane Pottere, vařili jste zacelovací lektvar, že?" Počkala, až Harry přikývne, a pokračovala. "Tím, že jste pero fénixe přidal tak brzy, se účinky lektvaru trochu pozměnily. Krom toho, že vybuchl, že ano. Bohužel tím, že se vám v tom pan Malfoy pokusil zabránit, se ruce vás obou dostaly do styku s pozměněným lektvarem. A nějak se stalo, že se vaše zápěstí a hřbety rukou… slepily?" na profesorčině tváři se při vyslovení tohoto slova objevil jakýsi neurčitý omluvný výraz. "Každopádně vám nesrostla kůže, takže se lektvar nezměnil příliš. Protikouzla na to však nefungují. To už jsme zkoušeli. Pan profesor Snape už přislíbil, že se vynasnaží vyrobit lektvar na… rozlepení," profesorka se na chvíli odmlčela a pak pokračovala. "Nyní bych se vás chtěla zeptat, jaké máte pocity? Přece jen ve vaší bezprostřední blízkosti vybuchl poměrně silný lektvar, takže musím zjistit, zdali neměl i nějaké psychické účinky." Harry se zděsil. Cítil, jak ho polil ledový pot. Malfoy vedle něj strnul. Harry se skutečně cítil divně. Trochu se mu točila hlava a měl pocit, jako by se všechny jeho myšlenky změnily v motýla, který právě vletěl do tornáda. "Začněte vy, pane Pottere. Jak jste na tom psychicky?" Harry začal přerývaně popisovat své pocity. Jeho projev plný koktání a pomlk byl přerušen profesorčiným rázným pohybem ruky. "Teď vy, pane Malfoy," řekla McGonagalová. K Harryho zlosti začal Malfoy okamžitě výstižně popisovat pocity, které měli zjevně stejné. McGonagalová ho chvíli poslouchala, pak přikývla. Chvíli mlčky přemýšlela a pak řekla: "Fyzicky jste naprosto v pořádku. Ale protože nevíme, co přesně se s vašima rukama stane, budete muset být v karanténě. Ostatní studenti se o tom nesmí dozvědět. To je další důvod, proč v ní budete." Harry si to najednou uvědomil. "Cože?! Já neuvidím Rona s Hermionou? Ale to přece nesmíte!"
"A proč by nemohli, ty tupče," pronesl Draco pohrdavě.
"Nenavážej se do nich, ty aristokratická kryso. Jsou to moji přátelé!"
"Jo. A proto můžou všechno, viď, Potty? Slavnému Harrymu Potterovi, miláčku všech, a jeho přátelům totiž povolí úplně všechno."
Ve chvíli, kdy se Harry nadechoval k odpovědi, zastavila McGonagalová jejich začínající hádku rázným: "A dost! Je to kvůli vaší bezpečnosti, pane Pottere. Kdyby to nebylo nutné, nedělali bychom to." Harry si představil, co by se stalo, kdyby tisk zjistil, že velký zachránce kouzelnického světa je připoután k synovi smrtijeda. To by bylo peklo. Najednou mu karanténa nepřipadala tak zlá. Ale své přátele sem určitě nějak propašuje.
"Máte nějaké otázky?" zeptala se profesorka.
"Jak to bude s učením?" otázal se Malfoy.
"Zezačátku vám úkoly budou nosit skřítci, ale pokud uvidíme, že se váš stav nekomplikuje, mohli bychom sem posílat vaše spolužáky. Máte každý někoho, komu věříte?" při této otázce se podívala na Malfoye.
"Jistě, Rona a Hermionu," vyhrkl Harry.
"Bohužel myslím, že neznám nikoho, kdo by… jaksi pochopil situaci," řekl zdrženlivě Malfoy. McGonagalová pokývala hlavou.
"Dobře. Myslím, že pak nebude problém domluvit se se slečnou Grangerovou, aby nosila vše potřebné i vám."
Draco ohrnul nos, za což schytal tázavý pohled od profesorky a nenávistný od Harryho.
"Obávám se, že již budu muset jít. Pokuste se spolu vycházet. Nashledanou," rozloučila se s nimi ředitelka Nebelvíru a odešla.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Saku-chan シキ Saku-chan シキ | E-mail | 28. listopadu 2012 v 22:15 | Reagovat

Ajajajaj...Harrymu teda nezávidím...no jak se to vezme :3 Těším se na další díl ^^ Ale nejlepší bylo jak se Malfoy žene překotně ke kotlíku XDDD Úplně ho vidím XDD

2 Veru Veru | 8. prosince 2012 v 10:27 | Reagovat

další díííííl prosím ^^ je to napínavé :D

3 Catta Catta | 16. prosince 2012 v 22:01 | Reagovat

další kapitola bude brzo, nemohli jsme najít poslední papíry. Mysleli jsme, že je má Metus, prohledali jsme všechny sešity (jeho i moje) a nenašli je. Nakonec se našli u mně. V sešitě na fyziku, do kterýho jsem se koukala dvakrát. Připadám si jak totální trotl. Ale já už se vážně budu snažit být hodná. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama