1. kapitola

16. října 2012 v 23:54 | Catta a Metus |  Lektvary jsou jen začátek
Harry stál na nástupišti 9 ¾ a vyhlížel své přátele. Byl si celkem jistý, že Ron a celá Weasleovic rodina tu ještě není, jelikož nikde neviděl ani náznak zrzavých vlasů, natožpak dvoumetrového Rona. Hermiona tu však už někde je, otázkou je, kde. Začal se prodírat davem. Asi dva metry před sebou uviděl kudrnatou hlavu. Na té hlavě mu připadalo něco zvláštní, nebyl si jistý, jestli je to vážně ona.

Napadla ho spásná myšlenka. "Hermiono!" zvolal Harry. Kudrnatá hlava se otočila a na Harryho se upřely dvě čokoládově hnědé oči. "Harry!" rozzářila se Hermiona. Posunky se přes dav domluvili, že se sejdou u zdi nástupiště. Harry cestou přemýšlel, co je na té hlavě tak zvláštní. Došel až ke zdi. Hermiona už tu byla, a tak, jen co došel, se mu vrhla kolem krku. Najednou si uvědomil, co je na těch vlasech tak zvláštního - Hermiona měla modré melíry!
"Harry! Hrozně ráda tě vidím. Neviděl jsi Rona?"
Její kamarád stále nevěřícně zíral. Nechápal to. Hermiona a barvení vlasů? A na modro? Potřásl hlavou a několikrát zamrkal. Pak rychle neobratně odpověděl: "Ne zatím ne." Snad taky nemá obarvenou hlavu.
Bože, Hermiono, co se ti to o prázdninách stalo? Pomyslel si a pohlédl k nebi. Hermiona se otočila směrem k davu a postavila se na špičky.
"Tam, tam!" vykřikla najednou a zatahala Harryho za rukáv. Podíval se směrem, kterým ukazovala. Celý Weasleovic klan právě vcházel na nástupiště. Hermiona se okamžitě vydala jejich směrem. Harry si povzdechl. Nesnášel, když se musel proplétat davem svých spolužáků. To otírání a doteky mu způsobovaly jisté… problémy. Přesto se za ní vydal. Snažil se prodírat víceméně dívčí částí svých spolužáků, a to ze dvou důvodů. Za prvé, bude před ostatními kluky vypadat, že je kanec, co si věří, a za druhé, vyhne se oněm "problémům". Schytal několik šťouchanců do žeber a nepříjemných pohledů. Po jednom obzvláště bolestivém šťouchanci se nasupeně obrátil na viníka. Když se otočil zpět, prudce narazil do někoho před sebou. Cítil, jak se jeho hruď setkala s něčím pevným, a že ho něco koplo do holeně. Bolestivě se zkroutil a odstoupil, drže se za zraněnou nohu. Pak zvedl hlavu. A bože div se, ten, do koho narazil, byl Draco Malfoy. Chvíli jen hloupě zíral.
"Copak, Potty? Ještě se ti nespojilo tvých pár mozkových buněk? Nebo jseš tak oslněn mou krásou? Už vím! To bude obojí," ušklíbl se Draco. Harry se konečně probral. Chtěl mu říct nějakou peprnou poznámku, když se za Dracem objevili Ron s Ginny.
"Vypal odsud, nebo si tě podám, ty jedna peroxidová fretko!" zavrčel Ron.
"S vámi se bavit je ztráta času. Ani urážet neumíte," odfrkl si Draco a ladně odkráčel do davu. Harry se přivítal s Ronem a Ginny a následně i se všemi Weasleovými. Všichni se vítali, povídali si o zážitcích z prázdnin a smáli se. Po chvíli si ho konečně přestali všímat, což se Harrymu hodilo. Přemýšlel. A bohužel pořád přemýšlel o tom fretčím ksichtu.
Jak to, že jsem si nikdy nevšiml, že má tak pevnej hrudník? To bude možná tím, že ses na to nikdy nekoukal? Ne! Já o něm přemýšlet nebudu! A rozhodně nebudu přemýšlet o tom, jak má pěknej hrudník! Ne, ne, ne! NE!!


Harry, Ron a Hermiona spolu seděli v kupé. Hermiona o čemsi přesvědčovala Rona, který zatvrzele odmítal fakty podloženou pravdu, a Harry hleděl zamyšleně z okna.
"Zase o něm přemýšlíš, Harry?" zeptala se Mia a nasadila starostlivý pohled. Harry zpanikařil. Jak to zjistila?!
Pak mu došlo, o čem jeho kamarádka mluví.
"Já, ano, bolí mě hlava," řekl jí a promnul si jizvu.
"Ale tak teď už budeme v Bradavicích. Já se tam teda rozhodně těším," prohlásil Ron. Hermiona ho šťouchla do břicha. "Stejně se těšíš jenom na jídlo," řekla se smíchem.
"A to se mám snad těšit na úkoly? Nebo snad na lektvary se Snapem? Nevím, jak ty, ale mně to teda moc nebaví," naštval se Ron.
"Mně to taky nebaví, Rone! Myslíš, že mě baví poslouchat Snapeovy urážky?" Ronovi došlo, že tohle nebylo úplně nejvhodnější. Přece jen na Herm si Snape dovoloval víc než na něj. V kupé se rozhostilo nepříjemné ticho. Harry přemýšlel, jak by měl začít nějaký rozhovor, který by je téhle nálady zbavil. Najednou si vzpomněl, na co že se to chtěl Hermiony zeptat.
"Herm? Jak se ti stalo, že máš ve vlasech modré melíry?" zeptal se zvědavě. Hermiona s úsměvem začala povídat.
"O prázkách k nám přijela sestřenka. Je stejně stará jak já a žije v Americe. Studuje normální mudlovskou střední a mají tam mnohem volnější pravidla. Každý tam má nějak obarvené vlasy a Sam přijela s každým vlasem jinak barevným. Představ si mě se dvěma barevnýma a rozčepejřenýma culíkama, pruhovanejma punčocháčema, kšandama, kraťasama od barvy a otrhaným trikem s nějakou metalovou skupinou. Jsme si vzhledově dost podobné, ale ona je ztřeštěná a je s ní hrozná sranda. Řekla mi, že jsem moc upjatá, a že by to chtělo trochu 'oživit' můj vzhled. Takže mě přemluvila, abych se od ní nechala učesat a obléct. Vypadala jsem dost bláznivě, vlastně trochu jako ona. Vlasy mi měla nabarvit jen šampónem, ale nějak si ho 'spletla' s barvou a tak mi to zůstane. Nejdřív jsem byla naštvaná, ale už jsem si na to zvykla a docela se mi to líbí."
"Jo, no… je to… hezký," řekl rozpačitě Harry. Hermiona se na něj mile usmála a opřela se do svého sedadla. Zbytek cesty proběhl v klidu. Společně přetrpěli nudný proslov i Filchovy poučky pro nadcházející rok.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lena Lena | Web | 17. října 2012 v 0:05 | Reagovat

Kááása :)

2 povidkarna povidkarna | 17. října 2012 v 0:09 | Reagovat

Děkujeme :) Za nás oba, jelikož zde ponocuje pouze Metus. Omlouvám se také za chybky atd. navíc nám nějak stávkoval blog.cz :D

3 Saku-chan Saku-chan | E-mail | 17. října 2012 v 19:46 | Reagovat

Áááá to je pěkný :3!! Můj nejoblíbenější pár z HP ^^ Těším se na další díl! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama